• 3
  • 3
  • 221 290
  • 62 089

Bara

Volba

Kam přijdu, tam se volí. Lidi poslední dobou nemají jiné téma. Jsou schopni se hádat do krve a já bych byla šťastná, kdyby hájili svého kandidáta.
Ale ono ne.
Většinou slyším, že volí kandidáta A, protože kandidát B je todlencto, dělá támhlencto a myslí si kdovíco.
A nebo volí kandidáta B, protože kandidát A si myslí tohle, dělá tamto a vůbec je tentononc.
Jo, říkala jsem si, že mám kolem sebe holt lidi, kteří tomu prdlajs rozumí, fakt, špatná sociální skupina.
Ty stejné lidi mám na fb, takže vidím jejich příspěvky.
Jenže podobné příspěvky vidím i od jiných lidí. Ať už dělníků od pásu, nebo vysokoškoláků.
A to stejné čtu ve většině článků. Continue reading

Metla

Tak to u nás včera vypadalo na romantický večer. Byt prázdný, až na mě a partnera… a psa. Pohoda, klídek. Mráz až venku za oknem, uvnitř teplíčko, světlo a vůně svíček.
Jo, pohoda musí někdy končit, ale proč si kazit romantický večer? Se psem jsme šli oba. Taková romantická procházka mrazivým vzduchem, pod hvězdami, je k nezaplacení.  Trochu nám u toho překážel ten debilní pes, který se rozhodl nebrat ohledy na člověka s vodítkem a tak jsme střídavě klouzali za psem.
Jsme spolu dlouho, kromě dětí a jídla už jsme si všechno řekli a i u toho jídla se těžce opakujem. A tak jsme si zasněně plánovali večer, alespoň ve chvíli, kdy ani jeden z nás nevlál za psem. Romantika jako prase.
Mezi plány byla dobrá večeře, samozřejmě při svíčkách, koupel, masáž, pěkný film, sklenka vína…

Co??? Continue reading

Rozmazlení závisláci

Tak když už se tady mluví o ropě, doplním dvorečkový pohled.
Možná to bude vypadat jako od věci, ale ropa, ropa tam je… Tedy, ne na našem dvorku, i když, kdo ví… Podle toho, co tady majitel vybírá za nájem, možná sedím na diamantovém dole…
Ale zpátky k ropě. No, nebo k benzinu, dobře…
Vlastně ne, začnu od začátku.

Kdysi dávno stály u nás na “trávníčku” tři vrby. Tři úžasné stromy, vyrostlé snad jen pro dětské hry a večerní táboráky. Vrby s láskou a citem ořezávané mým tátou.
Jenže táta už tady tak dvacet let nebydlí, tudíž vrby nikdo neořezává. A tak nám ty mrchy padaj na hlavu. Jedna padla, oficiálně po zásahu bleskem. No, jestli má blesk řetěz… Je fakt, že padla jako blesk…
Continue reading

Poznej pacienta svého

Tahle myšlenka mě napadla před lety, když nám zkolaboval soused.
Zdravotníci z rychlé prostě viděli sedmdesátiletého stařečka  nepřišlo jim na něm nic divného. Starý, nemohoucí astmatik, trochu dehydrovaný. Doporučení? Hodně pít a zajít si k obvoďákovi.
Mimochodem, už to vlastně není obvodní lékař, ale praktický lékař.
Continue reading

Zvesela do roku 2018

To se tak někdy sejde…
Třeba týden před Vánoci měla moje starší dcerka naplánovanou minioperaci. Vyříznutí pochroumané pihy na hlavě.
Od pana doktora odcházela chudší o pihu, bohatší o stehy a sádrovou dlahu na palci levé ruky.
Vzhledem k tomu, že pan doktor je srandista, dovolila jsem si prohlásit, že ani stehy, ani dlaha, nebrání mé dcerce v odjezdu na intr. Pan doktor se sice úžasně usmál a řekl, že nebrání, ale taky přidal, že je pondělí a ve středu že se má dcerka stavit na dotočení sádry… Ha a kde je intr? Jako v pondělí večer pojede, v úterý večer se vrátí, ve středu večer pojede znovu a ve čtvrtek odpoledne jí budu mít zas doma?
Potvora… Proč jen ona se zmiňovala o tom, že jí před Mikulášem nakopla mladší ségra?
Na stehy a sundání sádry šla poslední pátek v roce a i pan doktor uznal, že mytí nádobí je nejlepší rehabilitace.
A já byla šťastná, že Nový rok uvítáme ve zdraví. Continue reading

Přátelům…

… ať už virtuálním, což je herním a blogovým, nebo těm reálným, které potkávám na ulici, na kafíčku, v rodině…

Prostě všem mým drahým.

Ať už byl uplynulý rok jakýkoliv, pojďme za ním udělat čáru.
Čáru dělící.
Dělící starý rok od nového.
Continue reading

Ufff, je to za námi

Tedy, vlastně je za námi pouze první půlka náročného období a druhá, jak jinak, před námi.
Prostě a jednoduše, je po Vánocích, ale před Silvestrem.
Svíčky na adventních věncích ztratily i poslední bílý knot (nebo aspoň měly ztratit) a z úhledných válečků, či jiných tvarů, jsou jen hroudy vosku, sem tam se zbytkem zčernalého provázku.
Minimálně můj věnec tak nějak vypadá. 

Continue reading

Vánoční pohoda

Asi bych tady měla popřát veselé Vánoce, krásné svátky, plno pohody…
Ale sama se tak nějak svátečně necítím.
Mám tři děti, ale jen jedny nervy.  A před sebou stále ještě tunu úkolů.
Už máme skoro dozdobený stromeček a díky mojí mamince i napečené cukroví. A místy skoro uklizeno.

Jen dárky ještě nikdo nezabalil a vlastně i ten skoroozdobený stromeček stojí uprostřed miniobýváčku, nikde se nedá projít a my ještě nepřišli na to, kam ho letos dáme. Taky bych ještě chtěla ten obývák převléknout do svátečního kabátku. Do černého, na kterém nebudou vidět ty chuchvalce psích chlupů…

Za nějaké tři hodinky mám stát venku před barákem a na celé kolo, za svitu prskavek, mám pět vánoční koledy.
A proto to zkrátím.

Přeju všem krásné a klidné svátky, pohodu a štěstí na všech stranách, úsměv a radost a hlavně to zdraví, že ano?