• 28
  • 10
  • 28 358
  • 8 094

Zlaté dno

Tak jsem si včera vyslechla reportáž o tom, jak docházejí řemeslníci.
Co???
On se tomu někdo diví? Ono je opravdu tak těžké pochopit, že se na učňák nikomu nechce?
Střední školy berou každého blba, aby se udržely a, co si budem povídat, každý blb se jen třese na maturitní vysvědčení.
Proč? Protože s výučákem si může tak maximálně vytřít šéfovu kancelář. A že o tom něco vím, protože já mám ten výučák taky.
Řemeslo…
Řemeslo má možná zlatý dno, ale pořád je to dno. A ze dna se vyhrabat, to dá zabrat.
Kluká mám na strojárně. Jasně, mohl být klidně obráběč kovů, ale byl by blbý, kdyby trochu nezabral a nebyl z něj seřizovač. Co si budem povídat, toho obráběče může dělat taky, ale kolik z těch obráběčů, co teď vyleze ze školy, je seřizovačů?

Holku mám na lesárně. No přece nebudu trvat na tom, že bude mechanizátor? S tím, co se učí, bude umět porazit ten strom a řídit ten traktor taky. A ano, na praxi sází stromky. Jen se musí trochu víc učit, kdyby jí totiž nebavilo kácení stromů a vůbec práce v lese, může si sednout do kanclu a smrk vidět jen o Vánocích.
Její kámošky jsou bezpečandy. Ale kdepak obyčejné, obor je přece bezpečnostně právní, takže maturita…

A najednou to vidím. Všichni zaměstnavatelé berou raději lidi s maturitou, než bez, pokud zrovna nežádáte práci ve svém vlastním oboru. Ovšem v oboru, jo, to by se hodil výučák.
No, aby ne. Protože všichni ti maturanti umí od všeho trošku, ale dohromady stejně umí prd.
Jsou schopní sedět v kanclu za stolem a občas kouknout, jaké chyby dělají podřízení, ale, ruku na srdce, sami to líp nezvládnou.
Viděli jak se dělá tohle a jak támhleto, možná si to vyzkoušeli, ale tím to hasne.
Kruci, vidím to. Vidím to minimálně u toho synka, který má školou vymytý mozek. Strojárna… Má dvacet knížek do povinné četby, pracuje na deseti počítačových programech, nakoukl do ekologie, ekonomiky a po třech letech na škole neumí měřit šuplérou a neví, co je pastorek…
A to je teprve střední… Fakt si tvrdě nepřeju, aby šel na vysokou, protože tam se ty mozky vymejvaj úplně.

Jo, řemeslo je fajn, maminka měla pravdu. Vždycky říkala, že něco umět je k nezaplacení. Jen jsem asi měla být raději švadlena, než knihařka, protože jo, lidi sice budou číst pořád, ale technologie jdou dopředu a knížky jsou přežitek. Ale šaty, šaty přece dělaj člověka.
Jen mě vážně mrzí, že člověka už nedělá to, co ví a co umí, ale to, jaký na to má papír…

8 Responses to Zlaté dno

  • z mé zkušenosti šuplerou neumí měřit ani někteří inženýři-manažeři:)

    no co mně chodilo někdy na pohovory s vysokou školou, to člověku rozum stál….většina lidí nezodpovědných, neschopných samostatně pracovat natož uvažovat,vymyslet něco sami no to už vůbec..hrůza hrůza..pořád chtěli vodit za ručičky jako malé děti, najít někoho šikovného byl fakt problém…

    • Ufff, začínám být ráda, že já u Tebe na pohovoru nikdy nebyla 🙂 Ale zas mě stačí postrčit, pak už to šlape, většinou 🙂

      • ale to ne:) jako my jsme na pohovorech byli vždycky 3 a člověk chápe že ti lidi jsou nervózní ale pokud si někdo napíše že má pokročilou angličtinu slovem i písmem a pak není schopen složit jednu větu o tom co dělal o víkendu v aj (na pozici kde se v aj komunikuje každý den) tak nemám slov…

        nebo příklad – člověk opisuje přísahám opisuje 6 čísel do jedné tabulky 2 hodiny!!! práce co je hotová za 5 minut:-) nebo někdo nepřijde do práce protože je nemocný a nedá vědět….nebo si přijde až na 11 když je prac.doba od 7…no a tak dále a tak dále..

        připravíš člověka na to že poslední den v měsíci se musí zůstat dokud nebude uzávěrka, v praxi to znamená o hodinu déle – říká se to na pohovorech, při zaučování, před koncem měsíce a ten člověk se beze slova sebere a odejde aniž je uzávěrka hotová a pak ti na to řekne: “ale manželka říkala…”

        tak já nevím kde se ti lidi berou:) ale je pravda že já za své působení propustila více lidí než jiní vedoucí…

        • No, zas mi tak dochází, že co já bych dělala u Tebe na pohovoru 🙂
          Ale ty životopisy, ty už jsme spolu někde probíraly 🙂 Jak nás je učili na pracáku… Lhát a lhát a přidávat si, protože přece chceme zapadnout mezi ty na trhu práce…
          Jsem ráda, že jsem si prosadila neuvádění řidičáku…

          • jojo probírali na mailu:) no ty životopisy jsou upraveny snad všechny..a ty životopisy a zkušenosti které na papíře vypadají skvěle jsou mi už podezřelé, protože realita je jiná a pak jsem z dané osoby dost zklamaná

  • Já nějakej čas učil na elektrotechnickym učňáku a občas přednáším algoritmizaci technologických procesů, takže o těch, co tam choděj, něco vím.
    Je to asi takhle:
    – Jedničkáři a část dvojkařů zmizej na gympl a pak si vyberou školu, kde je nejmíň matematikky.
    – Zbytek dvojkařů a trojkaři jdou na průmyslovky, když projdou, zkusej odbornou školu
    – No, a čtyřkaři jdou na učňák, protože jinam to už nejde a nemají zájem o nic. V té třidě na Vás čumí 16 lidí, které nezajímáte a volně diskutují mezi sebou, dva, kteří ze slušnosti naslouchají a dva, který tušej, vo co gou.
    Z počáteční stovky je pět – sedm, kteří vědí, co je zajímá, a jdou za tím. Pro takové přednáším. Jsou to výjimky. Z nich se pak rekrutují učitelé a vedoucí pracovníci.

  • Naše škola byla typický učňák – tzv. masna, protože dole z kopce pod školou byly místní jatka. Jatka zavřeli, tak přibyly učební obory prodavačka, pekař, cukrář a kuchař/číšník. K tomu pochopitelně nastavba, aby z těch lepších mohli být za pět let maturanti. Prodavačky už několik let nejsou – ani jedna, není zájem. Ony jsou to vlastně jen podavačky šoupající zboží přes skener a poslouchajíce pípání. Řezníků jsem měl ve třídě tak 6 (jdoucích k závěrečkám, původně jich muselo být 15, aby se mohla otevřít třída). Narvané byly dvě třídy číšníků – všichni chtěli být barmany. Když nastoupila nová paní ředitelka, tak zkorumpovala krajánky a vydupala si maturitní obor a ejhle, najednou jsme byli střední škola. Pak se tato škola sloučila s kilometry vzdálenou školou, kde byli, kováři, mechanizátoři, sedláři, …, tak jsme se přejmenovali na SŠ gastronomie a farmářství (zeptal jsem se jednou u oběda jestli teď budeme dělat koňské klobásy). Maturita je dnes totéž, co za časů mé babičky byla měšťanka.

  • Jen mi tak napadlo:
    Doporučená četba – R. Kipling, Stopka &, nebo v originále Stalky and Co. Nádherný autobiografický vhled do anglického školství na konci 19. stol.
    tady je ten originál: http://www.gutenberg.org/ebooks/3006
    Kurevsky těžká angličtina. Studentskej argot, irská angličtina, venkovské nářečí, citace z latiny…

    Update:
    Tady máte RTF formát česky: https://www.dropbox.com/s/pucga2a3yb7bn3l/Kipling-stopka%20a%20spol.rtf?dl=0
    A tady pédéefko: https://www.dropbox.com/s/12bh0sohf7k5fjk/Kipling-stopka%20a%20spol.pdf?dl=0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *