• 5
  • 4
  • 31 327
  • 9 261

Tma

Asi na mě leze podzim.
Na dveřích od bytu mám papírového draka a vedle dvorečkové branky květináč s opadanými bambusovými větvemi, červenou slámou a suchými trávami.
Zdobím…
V obýváku jsem vyklidila poličku, abych na ni dala kouličková světélka a v kuchyni na stole mi hoří vonná svíčka v solné lampě.

Jo, podzim je tady.
Už oficiálně.
Vlastně přišel dřív. Říká to to kilo vylouskaných vlašáků a moje hnědé prsty.
Večer je tma a ráno vlastně taky.  A bude hůř.

Proslýchá se, že příští roky budem fungovat podle letního času. Vstávat do tmy. Do ještě větší tmy.
Copak o to vstávání zas tolik nejde. Ale aby se naplno rozednilo až někde v deset dopoledne, to mi přijde uhozené.
Nemluvě o tom, že mi ten letní čas nějak nesedí.
Navíc budu ošizená. Zvykla jsem si začátkem prosince chodit na nákup kolem páté odpoledne. To už totiž bývá tma a v oknech se rozsvěcí světýlka. Ta vánoční. Tajemná, zářivá a plná příslibů. A příští rok abych chodila až po šesté, kdy už u nás není pečivo. Fuj.
A ještě vtipnější mi přijde, že, bez ohledu na časové pásmo, bude jiný čas u nás a jiný v sousedním státě.
Teda, myslím. Něco v tom smyslu jsem četla, ale vlastně jsem tomu nevěnovala příliš velkou pozornost.
Jsem flink, já vím.

Ale co kdyby…
Co kdyby se ten čas prostě šoupnul jen o půl hodinky. Nebude ani letní, ani zimní. Bude tak něco mezi. No nebylo by to ideální?
Prostě jen kompromis. Taková půlhodinka by zavřela hubu všem reptalům.
I tu mojí…

 

8 Responses to Tma

  • Já se tu furt nějak ztrácím, mně se tu nějak nelíbí…
    Já Ti ještě napíšu do mailu…:D
    Tý jo, ale na komentář to tu už nastavený mám, tak to jsem ráda, nebaví mě furt něco vyplňovat…

  • To je nápad! Zmršit počítání času tak, aby to nebyla pravda nikdy. A astronomie pláče daleko za lodí.

  • Doufala jsem, že sjednocení času bude – páč mně to fakt dělá 2x ročně 10denní problém. Co jsem v důchodu, tak mě to může být šumafuk, neb vstávám až se zmátořím a tedy exhumuji. Ale vůbec mě nenapadlo, že se nevrátíme ke “středoevropskému” času, nýbrž k tomu zmršenému letnímu. To mě dostalo. A to si furt říkám, že v mém věku už mě nic nepřekvapí.

  • Váš námět jsem využila na svém blogu, dodejte, prosím, Vaši konkrétní blogovou adresu tohoto článku, díky.

  • Díky, Baru, za odkaz – chtěla jsem to jinak (však víte, jsem lemra líná), leč přizpůsobila jsem se Vám.

    Já Vás totiž značně obdivuji a vážím si Vás – za přístup k životu i jeho literárnímu zpracování. Obojím jste mi blízká, i když životní zkušenosti máme různé a Vy jste dobře o desítku mladší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *