• 28
  • 10
  • 28 358
  • 8 094

Oslovení

Tak jsem tady měla maminku.
A jako vždycky jsme vedly debaty dlouho do noci a celé dny a podobně. Do debat jsme zapojily i sousedku na čajíčku a samozřejmě i drahého, pokud byl přítomen.
Jednu chvíli jsme, jako ostatně docela často, řešily oslovení.
Tchyně.
Co proti tomu slovíčku lidi mají? Mamka opět vzpomněla na dobu, kdy šla svojí tchyňce koupit pomerančový džus do zeleniny. Zmínila ono oslovení, jakože “pro tchyni” a baby ve frontě se mohly zbláznit. A že to byla fronta, neboť přivezli banány. Paní zelinářka se jen smála, protože ve dnech, kdy banány neměli a mamka chodila pro jablíčka nebo mrkev, se spolu normálně bavily a mamka dávala dost jasně najevo, že její tchyně je naprosto úžasná.
I já byla několikrát, při různých příležitostech a od různých lidí, napomenuta, že pokud o mamince drahého mluvím jako o tchyni, je to krajně neuctivé, popřípadě až urážlivé…
Co???
Když mluvím o své mamince, používám slovo “mamka”, či nějaké jiné, vyjadřující náš vzájemný vztah. Táta je pro mě taky táta a brácha je brácha.
Copak bych mohla mluvit o mamince jako o Helence? A o tátovi jako o Honzovi? Víte kolik takových Honzíků znám? A když řeknu Petr, kdo ví, že mluvím o báječném švagrovi? A když řeknu “máma od mýho starýho”, to urážlivě nezní? Kdepak, drahého maminka je moje báječná skorotchyňka a já bych jinou ani nechtěla.

A tak jsem ta, co asi nenazývá všechny věci pravými jmény, ale lidi jo. Lidi fakt jo.
Bratra bratrem, švagra švagrem, snachu snachou a tchyni tchyní…
Sama jsem “skorotchyně” a jsem na to hrdá. Jsem dcerou, sestrou, matkou, švagrovou, sestřenicí, tetou, snachou, bývalou manželkou, neteří a tou skorotchyní.
Pod tou spoustou oslovení jsem já. Pro každého jsem něco jiného, ale ne někdo jiný.
A věřte mi, že být tchyní je úplně stejné, jako být sestrou. Jestli budu dobrá ségra, to záleží na mně, stejně jako to, jestli budu milovaná tchyně.

11 Responses to Oslovení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *