• 134
  • 43
  • 28 330
  • 8 084

No tak plýtvám, no…

Včera jsem si, po dlouhé době, napustila plnou vanu. Vlastně tak po měsíci. A napustila jsem si ji i s tím vědomím, že v době sucha to je zhůvěřilost. Plýtvání.
Celé roky dvakrát denně využívám výhod pákové baterie.
Pustit vodu, sprchnout, zastavit vodu, namydlit, pustit vodu, sesprchnout a zastavit vodu. A sem tam ten luxus voňavé koupele, někdy i s troškou oleje.
Asi nejsem typicky městský člověk. Kdysi jsem se naučila umýt v litru vody a letos v červenci jsem si ověřila, že to stále ještě umím. Jen na mytí hlavy potřebuju litry dva.
Naši totiž mají vlastní studnu a od května teprve pátý déšť. A to se pak člověk snadno naučí…

Poslední roky zjišťuju, že už naši nemají ty krásné, obrovské a zdravé brambory a že s podzimem z tvrdého jílu dolujeme samé broky, pokud je už před námi nevydolují divočáci.
A ani cibule už nejsou jako moje pěst. A pokud mrkev dosáhne velikosti mého malíčku, už je považována za velkou.
Vím, kde je problém.
S elektřinou přišlo do baráku dost vymožeností. Třeba pračka. Ze začátku se do ní nosila voda v kýblech a původně se v kýblech i vynášela. Stejně, jako voda od nádobí.
Prostě se ten kýbl šplouchl do pole.
Tolik práce. Tolik, že naši začali uvažovat o vodovodu a čerpadlu. A řešilo se to od konce. Od vypouštění.
Takže aspoň rok před nástupem vodovodu u nás, nastoupil odpad. A tak začaly brambory usychat.
Už pár let naši zalívají jen dešťovkou a v suchých obdobích vodou po praní a po koupání. Nějak to nestačí. Letos to nestačí.

Tady u nás prší přeci jen o chloupek víc. Třeba dneska. Dneska, kdy to vlastně až tolik nepotřebuju. Mám dokonale prolito po tom, co jsem včera vypustila bazén.
Mimochodem, jak jsem včera tu třímetrovou příšeru vypouštěla, šla okolo skupinka zdejších méně přizpůsobivých a poněkud se rozčilovali.
Jim totiž už druhý týden voda neteče. Neplatili nájem, tak majitel nezaplatil fakturu za vodu. Logické, ne? Vlastně jim nejde ani proud, protože polovina baráku jela na chodbovou elektřinu.
A tihle mladí tmaví pokřikovali přes plot, jak si můžem dovolit takhle plýtvat vodou, když oni nemají vodu ani na polívku. A jaký jsme svině, že vodu vyléváme…

Asi jsem fakt mrcha. Asi jsem měla jít a tu vodu jim nabídnout. A vlastně, mohli si ji vzít. A vůbec, stejně si ji vzali… Už druhý týden berou vodu ze zdejšího potoka. Obtěžují nás, pobíhají nám skrz zahradu, šlapou do kytek, ničí ploty a to všechno proto, aby si z potoka nabrali svoje vlastní splašky. Všechny ty splašky, co tečou pod naším dvorečkem rovnou do toho potoka. A že poslední dobou v tom potoce nic jiného neteče…

Já tam vypustila ten bazén. Kytky s tím zalévat nemíním, přeci jen, ona jim ta chlorovaná voda nedělá moc dobře.
Já si svoje záhonečky zalévám měkoučkou dešťovkou, čistou a vlastně i poměrně čerstvou. On to není problém dát sud pod okap, dát další sudy pod kůlnovou střechu, nachytat si do kyblíků. I umýt bych se tím mohla. Ale tou z potoka, tou bych si ani záchod nespláchla. Kdepak…

Ale stejně mám špatný svědomí. Ta vana včera, ta byla plná.
Na druhou stranu, pokud vím, naše splašky tečou do stejného potoka. Po pročištění, jak tvrdí náš majitel. Takže co já bych se zabývala hryzáním toho svědomí, když já se vlastně jen dělila o vodu s těmi méně šťastnými?
O vodu voňavou a vlastně úplně čistou…

6 Responses to No tak plýtvám, no…

  • Jaký plejtvání?! Když zvážim… ééé.. vaše… specifický okolnosti, tak Vy navlhčíte dno vany, ulehnete, a vana je plná! To není plýtvání, to je cajk.

    • Poslední dobou potřebuju vody asi o litr víc 🙂
      A nebo kecá váha a zbláznila se pračka a vytahává mi oblečení 🙂

  • Já mám největší hrůzu z toho (páč to znám z okolí), že se šetření vodou, kteréžto činím, zvrhne v to, že na ni nebudu mít. Už teď tu léta stojí kubík stovku a mnohé sousedky důchodkyně jsou pyšné na to, že nejprve v mírně napuštěné vaně vyperou záclony, pak se v téže vodě vykoupou, načež tam vykoupou psa, posléze tam vrhnou k vyprání “barevné” a pak tím zalejou kytky. To vše jednou za 14 dní…
    Takhle teda dopadnout nechci ani za nic! To už není o šetření, to je o základní hygieně. A penězích.

    • U nás by bylo ekonomičtější vykoupat nejdřív psa a pak sebe, protože mě stejně zleje 🙂
      Nevím, asi bych raději šetřila jinde, ne na vodě, ne na hygieně… Ne na zdraví, protože o to jde.

  • Jedna vana rozhodně není plýtvání vodou Baru. Ti vanu sis zasloužila. 🙂

    • Zasloužila, to jo, ale pořád tam hlodá to, že moje mamka by si ji taky zasloužila a nemá…
      Na druhou stranu je jasné, že tím, že se nevykoupu, to sto kilometrů daleko nepomůže 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *