• 134
  • 43
  • 28 330
  • 8 084

Monthly Archives: Červen 2018

Prázdniny v baráku

Tak už to začalo…
Nám tady u nás to začalo o něco dřív. Tedy, ty prázdniny začaly dřív. Už v úterý.
A jak zabavit haranty, když je venku hnusně?
Abychom zabavily každá matka svoje děti, to je až příliš náročný výkon, pokud je ovšem neposadíme k počítači nebo tabletu.
A to nechce ani jedna z nás tří…
A tak si je půjčujem. Pět smrádků někde mezi čtyřmi a deseti lety.
Znamená to pět smrádků nakrmit, zabavit, vykoupat, uložit a uspat. A ráno nakrmit, zabavit, nakrmit a v lepším případě předat. Continue reading

Pomáhat a chránit

Kde začíná a kde končí tahle policejní povinnost?
Poslední dobou vídám kluky v uniformě často.
No, možná ne extra často, ale jednou do měsíce, to jo… Někdy ty státní, někdy městské…
Je zvláštní, že dopraváci se nám trošku vyhýbají. A že bych je potřebovala. Protože naší ulicí vede objízdná trasa, blbouni to tady střílí houpačkou, takže se z kopce rozjedou, aby do kopce vyjeli ve slušném tempu. Ti zodpovědnější padesátkou…
Díky tomu jsme se zbavili dvou kousavých psů od nepřizpůsobivých.
Nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel… Oba řidiči jeli moc rychle. Víc, než pade, tipla bych. Oba psi byli bez vodítka, obojku, známky, čipu…
Nikdo se nerozčiloval, všichni měli máslo na hlavě.
Čekám, kdy to nebude hnědý pes, ale hnědé dítě.
Napsala bych, že se taky toulají ulicí bez vodítka, obojku, čipu, ale to už by znělo rasisticky. Prostě se toulají ulicí bez zájmu rodičů a když na to přijde, dokáží kousat stejně, jako ti psi.
Jen ti psi v pěti letech nemají u huby zapálené cigáro…
No nic, to jsem odbočila od těch dopraváků a příslušníků policie všeobecně. Continue reading

Chybička

V současné době pokukujem po autě.
Ne, nic nového. Na náš dvorek to je blbost…
Takže koukáme na netu, občas se stavíme v bazaru. A to je ono.
Našla jsem autobazar, kde si nekoupím ani zrcátko.
Ne že by tam neměli pěkná auta a ne že by ta auta byla nějak výrazně dražší, než jinde, ale asi jsem magor a puntičkář.
Nemůžu si koupit něco tak velkého a drahého, jako je auto, v obchodě, kde jsou samí negramoti.
Můžu si koupit kecky na vietnamské tržnici, přestože je u nich cedule “kedski”, ale nedokážu si koupit auto, na kterém visí cedule, že si ho můžu nechat zkontrolovat “nezávislím” mechanikem. Continue reading

Blbej test

Tak mi neodmaturoval synek.
Nezabila jsem ho, počkám na září.
Nezabila jsem ho proto, že chápu, že nedal matiku. Jen tedy nevím, proč si ji vybral. Tedy vím, bylo to proto, že nemohl volit němčinu a angličtinu rád nemá. Ale stejně…
Ovšem chtěla jsem ho zabít za češtinu.
Slohovku měl perfektní, ústní dal taky, ale nedal didakťák a to jsem nedávala já.
Já jsem si jich totiž pár zkoušela a dávala jsem je na nějakých šedesát až sedmdesát procent. A pokud se nepletu, stačilo 44%.
Já, která jsem nematurovala, já, která jsem prakticky nevzdělaná, minimálně podle měřítek možných zaměstnavatelů.
Moje tři roky na učňáku se vůbec nedají srovnat s tou intenzivní čtyřletou přípravou dnešních maturantů. My se učili, jak napsat vyprávění a možná i úvahu. Zopakovali jsme si vyjmenovaná slova a přečetli Babičku. A s touhle výbavou já zvládla čtyři zkušební testy, každý kolem dvaceti minut místo hodiny a s krásnou rezervou.
Synkovi test utekl o bod, dvě procenta. Fakt jsem nevěděla, jestli ho mám praštit, nebo litovat.
Myslím, že jsem udělala oboje.
Teď už ho jen lituju. Continue reading